Stejně jako spermie, mají i vajíčka různou kvalitu. Mladá embryoložka Ing. Petra Baudišová z týmu kliniky Stellart se tématu věnovala v následujícím článku.
Kvalita vajíček
Cílem hormonální stimulace vaječníků je zisk většího množství vajíček (oocytů), než je uvolňováno při přirozeném cyklu. To však nevyhnutelně vede k zisku oocytů, které by přirozeně zanikly – řízení hormonálního prostředí jim ale může dát možnost dozrát. Díky tomu získáváme při každém odběru vajíček množství různě kvalitních oocytů, jejichž rozmanitost se Vám pokusíme v následujícím textu přiblížit.
Po punkci ovariálních folikulů jsou z folikulární tekutiny získaná vajíčka obalená vrstvami kumulárních buněk.
Provádí-li se konvenční oplození IVF (přidání spermií k vajíčkům a jejich oplození bez dalšího zásahu embryologa), lze v omezené míře hodnotit komplexy vajíček s kumulárními buňkami podle stavu těchto buněk, samotný oocyt je však špatně viditelný, což znemožňuje důkladnější zhodnocení jeho kvality.
Před provedením ICSI (vpravení spermie do vajíčka embryologem) musí být buňky z povrchu vajíček odstraněny. To se provádí za pomoci působení enzymu hyaluronidázy (ten rozkládá kyselinu hyaluronovou, která vyplňuje prostor mezi kumulárními buňkami) a použití speciálních pipet. U takto očištěného vajíčka se dá při pohledu pod mikroskopem zhodnotit jeho jaderná zralost a morfologie.
Hodnocení zralosti a morfologie je zásadním krokem před provedením ICSI. Ať už nedostatečná zralost či významné morfologické odchylky totiž bývají důvodem vyřazení části vajíček z dalšího použití. Také nám však dává možnost zohlednit morfologii oocytu při výběru nejvhodnějšího embrya k embryotransferu.
Jaderná zralost
Pro další postupy mimotělního oplodnění lze použít jen vajíčka zralá (v tzv. stadiu MII, kdy je zrání pozastaveno a další vývoj je možný až po aktivaci vajíčka spermií), tedy taková, která vydělila pólové tělísko a díky tomu obsahují jen jednu sadu chromozomů. Ani hodnocení podle vydělení pólového tělíska však není stoprocentní, v malém množství případů není zralost domnělých MII oocytů dostatečná a nachází se na přechodu mezi MI a MII fází1.
GV
MI
MII
Pokud jde o morfologii oocytů, za ideál2 je považováno:
- Kulatý tvar oocytu i zona pellucida
- Přiměřeně silná a světlá zona pellucida
- Světlá, homogenní cytoplazma
- Bez cytoplazmatických inkluzí
- Přiměřeně velké, oblé pólové tělísko
- Perivitelinní prostor bez fragmentů, přiměřeně zvětšený pouze v oblasti pólového tělíska
Morfologie vajíček bývá však ve skutečnosti velmi rozmanitá a velká část získaných vajíček vykazuje mírné odchylky od ideální morfologie, a to i u oocytů schválených dárkyň3. Některé výrazné odchylky od normální morfologie nicméně mohou mít negativní vliv na další osud oocytů. Mezi vajíčka s horším vývojovým potenciálem patří například taková, která mají ve své cytoplazmě velké vakuoly, došlo u nich k výraznému shlukování endoplazmatického retikula (to je důležité úložiště iontů vápníku, který je nezbytný pro správný vývoj embrya) nebo vajíčka s výrazně nehomogenní cytoplazmou (to napovídá o rozložení organel)2,4,5. Morfologickou odchylkou, která vylučuje další použití vajíčka v laboratoři (vypovídá totiž o jeho abnormálním jaderném statusu)6, je tzv. giant oocyt. Ten svou velikostí výrazně přesahuje velikost normálního oocytu a obsahuje oproti němu dvojnásobný počet chromozomů.
Giant
Oválné
Vakuoly
Abnormální granulace cytoplazmy
Abnormální PB
Fragmenty v PVS
Abnormality ZP
Normální zralost a morfologie vajíček má značný vliv na další vývoj embryí. Ohledně vlivu mírných odchylek od normální morfologie na výsledky léčby se stále vedou debaty, zdá se však, že ve velkém množství případů jde pouze o variabilitu mezi oocyty, bez přímého průkazu vlivu na úspěšnost léčby6. Ačkoliv jsme schopni zhodnotit mnoho a odhalit tak některé vady již na úrovni vajíček, další abnormality (především na úrovni genomu) není možné pohledem předem odhalit.
1 Rienzi L, Ubaldi F, Iacobelli M, Minasi MG, Romano S, Greco E. Meiotic spindle visualization in living human oocytes. Reprod Biomed Online. 2005 Feb;10(2):192-8. doi: 10.1016/s1472-6483(10)60940-6. PMID: 15823222.
2 Alpha Scientists in Reproductive Medicine and ESHRE Special Interest Group of Embryology, The Istanbul consensus workshop on embryo assessment: proceedings of an expert meeting, Human Reproduction, Volume 26, Issue 6, 1 June 2011, Pages 1270–1283, https://doi.org/10.1093/humrep/der037
3 Ten J, Mendiola J, Vioque J, de Juan J., Bernabeu R. Donor oocyte dysmorphisms and their influence on fertilization and embryo quality. Reproductive BioMedicine Online, Volume 14, Issue 1, 40 – 48, DOI: https://doi.org/10.1016/S1472-6483(10)60762-6
4 J. Otsuki, A. Okada, K. Morimoto, Y. Nagai, H. Kubo, The relationship between pregnancy outcome and smooth endoplasmic reticulum clusters in MII human oocytes, Human Reproduction, Volume 19, Issue 7, 1 July 2004, Pages 1591–1597, https://doi.org/10.1093/humrep/deh258
5 Basak Balaban, Bulent Urman. Effect of oocyte morphology on embryo development and implantation. Reproductive BioMedicine Online, Volume 12, Issue 5, 2006, Pages 608-615, ISSN 1472-6483, https://doi.org/10.1016/S1472-6483(10)61187-X
6 Hanna Balakier, Derek Bouman, Agata Sojecki, Clifford Librach, Jeremy A. Squire, Morphological and cytogenetic analysis of human giant oocytes and giant embryos, Human Reproduction, Volume 17, Issue 9, September 2002, Pages 2394–2401, https://doi.org/10.1093/humrep/17.9.2394
